Příkladem může být příliš komplikovaný právní, zejm. daňový systém, systém dotací a grantů (např. z fondů EU) atp. Vzniká zde (a rozšiřuje) se skupina „podnikatelů“, kteří se vyznačují schopností optimalizovat své „podnikání“ vzhledem k danému systému. Problém je, že expanze těchto „podnikatelů“ často vytlačuje z podnikání ty, kteří chtějí podnikat jinak.

Charakteristické pro tyto „podnikatele“ je, že jsou „úspěšní v rámci konkrétního systému“, nicméně v jiné, civilizované zemi by sotva uspěli…

Téměř bezprostředním důsledkem je, že poctivý podnikatel bude investičně méně efektivní, svých lepších služeb prodá méně, bude růst pomaleji nebo zkrachuje, nebo se bude zabývat něčím jiným.

O dlouhodobém důsledku se hovoří málo, zejména pokud uvážíme jeho zhoubnost. Měli bychom bít na poplach: Člověk se praxí stává efektivní, zvlášť, pokud se mu ta činnost dobře vyplácí. Zároveň ovšem postupně ztrácí schopnosti, které možná také míval, ale nebyly pěstovány. Korupčním prostředím si pěstujeme relativně bohatou vrstvu lidí, kteří se v pohybu v korupčním prostředí stále zdokonalují, a pro něž by jeho náprava byla kariérní katastrofou.