Reklama
 
Blog | Martin Víta

(Ne)konečný účet za IZIP

Dopad "kauzy IZIP" je daleko hlubší, než se obecně tuší. Nejde bohužel jen o množství peněz daňových poplatníků a zdravotních pojištěnců utopených v tomto projektu. Položek na účtu za IZIP je ve skutečnosti výrazně více.

Kauza IZIP se na počátku května nachýlila do svého posledního dějství: „Od pondělí (6.5.) má pan ředitel mandát od správní rady, aby podnikl veškeré kroky, které jsou potřeba k ukončení všech smluvních vztahů s firmou IZIP,“ potvrdil mluvčí VZP Oldřich Tichý. Korupce, klientelismus, reálně nefunkční projekty hrazené prakticky z veřejných peněz – stále stejná klišé. IZIP je v tomto kontextu zářným příkladem. Na veřejnosti je v souvislosti s tímto projektem hojně skloňována částka dvě miliardy korun. Málokdo si ovšem uvědomuje, že hrůznost takovýchto projektů (které se podobají jako vejce vejci) nevychází pouze ze samotné horentní sumy explicitních nákladů, ale rovněž – v nemenší míře – z řady implicitních nákladů a skrytých důsledků. Konečný účet za tento zpackaný projekt tak bude možná spíše nekonečný…

Ekonomové často operují s pojmem náklady obětované příležitosti. Celkové ekonomické náklady, které zahrnují i náklady obětované příležitosti se v případě kauzy IZIP (a mnoha dalších) bohužel nezmiňují. Faktem je, že náklady obětované příležitosti se v tomto případě hůře vyčíslují, to ale samozřejmě neznamená, že neexistují či že je lze přehlížet.

Kam sahají – mimo jiné – důsledky kauzy IZIP?

  • Nerealizované úspory ve zdravotnictví: IZIP byl součástí širšího konceptu elektronizace zdravotnictví. Jeho důsledné provedení moho přinést nezanedbatelné úspory. Tyto nerealizované úspory by rovněž měly jít na vrub účtu za IZIP.

    Reklama
  • Alternativní multiplikační efekt: „vyfakturované náklady“ za tento projekt kdesi skončily. Možná, že měly jakýsi multiplikační efekt v naší ekonomice. Otázka ovšem zní, zda v případě, že by dodavatelem rozumně fungujícího systému byla jiná firma, by multiplikační efekt nebyl vyšší. Troufám si tvrdit – ač pro to nemám důkazy – že ano.

  • Zkomplikování elektronizace českého zdravotnictví: idea elektronizace zdravotnictví a důsledného využívání technologických možností ve zdravotnictví má nepochybně budoucnost. Stačí se podívat na vize či spíše pilotní projekty, které se objevují na konferencích v oblasti medicínské informatiky. Pokud ale bude chtít nějaká rozumná a poctivá společnost prorazit s těmito koncepty v Čechách, bude čelit řádově větším pochybám a vynaložit řádově větší úsilí a náklady k jejich prosazení: „…pamatujete jak to dopadlo s IZIPem, tohle bude zas další tunel…“ či „teď po IZIPu není šance, aby se pro elektronizaci zdravotnictví našla větší podpora…“. Podobným způsobem reagoval na otázky týkající se elektronizace zdravotnictví předseda Sdružení ambulantních specialistů, MUDr. Jojko: „Jdu na jednání o elektronizaci zdravotnictví a v sále je jeden, maximálně dva lékaři včetně mě. Všechno ostatní jsou softwaroví pracovníci, kteří se nás s úředníky snaží přesvědčit, že tomu nerozumíme.“ I to je zapotřebí přičíst k nákladům na IZIP, stejně jako zmařený čas.

  • Znechucení poctivých: „to kvůli vám každého na letišti prohlížejí, zda nemá u sebe výbušninu?“ ptal se ve fejetonu „Čí je svět?“ Ludvík Vaculík. To kvůli IZIPu každého, kdo se chce zabývat elektronizací zdravotnictví, podezírají, že si chce, jak se říká, nakapsovat? Je to vhodná motivace a atmosféra pro to, aby někdo v této oblasti poctivě podnikal?

  • Investice do inovací: každá, racionálně fungující firma investuje do toho, co jí přináší zisk. Jsou-li příjemci peněz za takto zpackané projekty firmy, které získávají své zakázky korupcí a klientelismem, do čeho budou investovat? Do inovací a výzkumu jistě ne. Evolučně budou sázet na kartu, která se jim vyplácí, tedy „investovat“ do rozvoje klientelistických sítí (a také do pochybné spotřeby). Kdyby byla projektem IZIP pověřena firma, která získává své zakázky díky tomu, že nabízí inovativní řešení a investuje do aplikované výzkumu, dá se předpokládat, že zisk z takovéhoto projektu by alespoň částečně putoval do oblasti výzkumu, vývoje a inovací, čili do něčeho, co mohlo přinést širší společenský (ne nutně finanční) zisk – to částečně souvisí s výše zmíněným druhým bodem.

Naprostá většina z těchto bodů se dá aplikovat v podstatě na jakoukoliv klientelisticko-korupční kauzu posledních let. Na případu IZIPu je však smutné i to, že se dotýká právě oblasti, která si zasluhovala inovativní řešení: kolik skutečných vylepšení např. ve farmaceutickém výzkumu mohly přinést aplikace dataminingu na data z IZPu? I to patří na účet. Však víte na který…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama